§ 91 odst. 6
(6) Vlastník domu, bytu nebo nebytových prostor je povinen umožnit uživatelům tohoto domu, bytu nebo nebytových prostor příjem rozhlasového a televizního vysílání provozovatelů ze zákona za podmínky, že v místě příjmu je signál přiměřené kvality. Dále je povinen umožnit zřízení vnitřního telekomunikačního rozvodu, včetně koncového bodu. Dojde-li mezi vlastníkem domu, bytu nebo nebytových prostor a uživateli tohoto domu, bytu nebo nebytových prostor ke sporu o rozsahu této povinnosti, rozhodne obecný stavební úřad.

 
Výklad §91 odst. 6
Ustanovení ukládá vlastníkovi domu, bytu či nebytového prostoru povinnost umožnit zřízení vnitřního telekomunikačního rozvodu, včetně koncového bodu. V případě, že tento vlastník neumožní uživateli domu, bytu či nebytového prostoru zřízení vnitřního telekomunikačního rozvodu, včetně koncového bodu v potřebném rozsahu, vydá obecný stavební úřad na základě žádosti tohoto uživatele (popřípadě vlastníka) správní rozhodnutí, ve kterém stanoví, v jakém rozsahu je vlastník domu, bytu či nebytových prostor povinen umožnit zřízení vnitřního telekomunikačního rozvodu, včetně koncového bodu. Toto správní řízení neupravuje stavební zákon. Jde o řízení „svého druhu“, které bude vedeno podle ustanovení správního úřadu, přičemž řízení je zahájeno dnem podání příslušné žádosti. V žádosti musí být mj. uveden požadovaný (potřebný) rozsah oprávnění. Tím není dotčen postup provozovatele VTS podle §91 odst. 3, který je nezávislý na případném řízení podle §91 odst. 6 TZ.

 
Základní pojmy: (komentář k §2 odst. 1)
1. Telekomunikačním zařízením se rozumí technické zařízení, včetně vedení, pro vysílání, přenos, směrování, spojování a příjem informací prostřednictvím elektromagnetických vln.

2. Telekomunikační sítí se rozumí funkčně propojený soubor telekomunikačních zařízení k přepravě informací mezi koncovými body této sítě nebo soubor rádiových zařízení k přepravě informací nebo jejich vzájemná kombinace.

3. Veřejnou telekomunikační sítí se rozumí síť, která má být podle licence nebo generální licence využita zcela nebo zčásti pro poskytování veřejných telekomunikačních služeb, včetně telekomunikační sítě určené výhradně k jednosměrnému šíření televizních nebo rozhlasových signálů po vedení.

 
4. Rozhraním veřejné telekomunikační sítě se rozumí
a) koncový bod sítě, který je fyzickým spojovacím bodem, ve kterém je uživateli telekomunikační služby poskytován přístup k veřejné telekomunikační síti,
b) rozhraní pro propojování veřejných telekomunikačních sítí, nebo
c) rozhraní v prostoru specifikující rádiové prostředí mezi rádiovými zařízeními, v souladu s jejich technickými specifikacemi (koncový bod mobilní sítě).
Druhy a charakteristiku koncových bodů a rozhraní stanoví prováděcí předpis.

5. Telekomunikační službou se rozumí služba, jejíž poskytování spočívá zcela nebo zčásti v přepravě nebo směrování informací telekomunikačními sítěmi třetím osobám. Touto službou je i pronájem telekomunikačních okruhů. Za telekomunikační službu se nepovažuje přepojení (přesměrování) hovoru tísňového volání na jiné pracoviště základní složky integrovaného záchranného systému, které je kompetentní k jeho odbavení.

 
6. Veřejnou telekomunikační službou se rozumí telekomunikační služba, z jejíhož poskytování není předem vyloučen žádný zájemce o její využití.

7. Veřejnou telefonní službou se rozumí veřejná telekomunikační služba spočívající v přepravě nebo směrování mluvené řeči v reálném čase mezi koncovými body veřejné telekomunikační sítě, která umožňuje každému uživateli používat zařízení připojené k takovému koncovému bodu za účelem komunikace s jiným uživatelem, jehož zařízení je připojené k jinému koncovému bodu.

8. Uživatelem telekomunikační služby se rozumí fyzická osoba nebo právnická osoba, které je poskytována telekomunikační služba.

9. Účastníkem se rozumí uživatel telekomunikační služby, který je s jejím poskytovatelem ve smluvním vztahu.

10. Tísňovým voláním se rozumí bezplatná volba čísel, která jsou stanovena v číslovacím plánu a uvedena v telefonních seznamech a která je nutno pro záchranu lidských životů, zdraví nebo majetku zpřístupnit.

 
11. Radiokomunikační službou se rozumí telekomunikační činnost, která spočívá v přenosu, vysílání nebo příjmu informací prostřednictvím rádiových vln.

12. Rádiovými vlnami se rozumí elektromagnetické vlny o kmitočtech od 9 kHz do 3 000 GHz, jež se šíří prostorem bez jakéhokoli vedení.

13. Veřejnou pevnou telekomunikační sítí se rozumí veřejná telekomunikační síť, jejíž koncové body mají pevnou v čase se neměnící geografickou polohu.

14. Telekomunikačním okruhem se rozumí soubor telekomunikačních zařízení, který zajišťuje přenos informací mezi rozhraními telekomunikačního okruhu a který nezahrnuje přepojovací funkce ovládané uživatelem. Tento soubor může zahrnovat i zařízení, která umožňují pružné užívání kmitočtového pásma okruhu, popřípadě směrování a řízení provozu.

15. Rušením se rozumí nežádoucí účinek elektromagnetické energie, který může negativně ovlivnit funkci telekomunikačních zařízení, popřípadě kvalitu telekomunikačních služeb.

16. Propojením se rozumí fyzické a logické spojení telekomunikačních sítí využívaných poskytovateli telekomunikačních služeb umožňující uživatelům jednoho poskytovatele telekomunikačních služeb komunikovat s uživateli téhož nebo jiného poskytovatele telekomunikačních služeb nebo za účelem umožnění přístupu ke službám poskytovaným jiným poskytovatelem telekomunikačních služeb. Telekomunikační služby mohou být poskytovány poskytovateli telekomunikačních služeb, kteří se propojují, nebo jinými poskytovateli telekomunikačních služeb, kteří mají přístup k telekomunikační síti.

17. Připojením se rozumí fyzické a logické připojení telekomunikačního zařízení k rozhraní veřejné nebo neveřejné telekomunikační sítě za účelem využívání nebo poskytování telekomunikačních služeb.

18. Držitelem licence s výrazným podílem na trhu se rozumí pro účely tohoto zákona subjekt, který má oprávnění k provozování veřejných telefonních sítí anebo k poskytování veřejné telefonní služby a který má nejméně dvaceti pěti procentní podíl z relevantního trhu v geografické oblasti, ve které má právo provozovat činnost. Podíl se stanoví z rozdílu výnosů za veřejnou telefonní službu, včetně výnosů z propojování, a nákladů na propojení hrazených jiným poskytovatelům veřejné telefonní služby. Český telekomunikační úřad může stanovit jiný procentní podíl na základě posouzení schopnosti držitele licence ovlivnit podmínky trhu, jeho objemu tržeb a schopnosti zajištění finančních zdrojů nebo zkušenosti s provozováním veřejných telefonních sítí, s poskytováním veřejné telefonní služby nebo veřejné telekomunikační služby pronájmu telekomunikačních okruhů. Obdobně se postupuje při stanovení povinnosti subjektu poskytovat veřejnou telekomunikační službu formou pronájmu telekomunikačních okruhů.

19. Regulací se rozumí usměrňování telekomunikačních činností a vztahů podle tohoto zákona a v jeho mezích, za účelem dosažení a udržení konkurenčního prostředí, ochrany telekomunikačního trhu, včetně ochrany uživatelů telekomunikačních služeb, regulačním orgánem vydáváním opatření, která jsou závazná pro provozovatele telekomunikačních zařízení a sítí a pro poskytovatele telekomunikačních služeb a která jsou zveřejňována v Telekomunikačním věstníku. Dále k regulaci náleží též sledování plnění stanovených podmínek (a to i výkonem kontroly) a udržování stavu dosaženého podle těchto podmínek.